Význam nadmořské výšky
Pokud jste měli možnost držet v ruce pytlíček výběrové kávy, jistě vám nemohlo uniknout, kolik informací z něj můžete vyčíst. Dozvíte se o zemi původu, regionu, konkrétní farmě nebo družstvu, v případě některých zemí dokonce i jméno samotného farmáře. K čemu je ale dobré vědět, v jaké nadmořské výšce byla káva vypěstována a co je z tohoto čísla možné vyčíst?

To jak bude šálek kávy chutnat, záleží na řadě faktorů. Nejde zdaleka jen o koncové zpracování, jako styl pražení, hrubost mletí, práce baristy, apod. Na chuť mají zásadní vliv druh a odrůda kávovníku, půda, kde roste, a samozřejmě, nadmořská výška. Velmi často se můžete setkat s názorem, že čím vyšší nadmořská výška, tím kvalitnější káva. Není to úplně pravda. Kávovníky mají na svůj růst dosti specifické nároky co se vlhkosti, teploty a živin týče. Čím výše kávovníky rostou, tím delší je jejich životní cyklus. Déle dozrávají, takže cukry z dužiny mají dostatek času k tomu, aby pronikly do zrna. Chuťově jsou tedy tyto kávy rozhodně zajímavější a vyznačují se vyšší aciditou. S narůstající výškou se chuť z ovocných tónů mění postupně na květinové. Na druhou stranu je údržba kávovníků v takových podmínkách dosti nelehkým úkolem. Jsou nejen vystaveny silnému větru a chladnějším teplotám, ale i více náchylné k napadení plísněmi a parazitickými houbami. To je způsobeno větší atmosferickou vlhkostí a také klesající účinností pesticidů s teplotou. Také sklizeň probíhá většinou jen jednou ročně a výnosy jsou nižší. To vše je cena za chuťově výraznější šálek kávy.

Aby to nebylo příliš jednoduché, nestačí se zaměřit jen na nadmořskou výšku. Je potřeba znát i geografii země, ze které káva pochází. Předpoklad, že čím vyšší nadmořská výška, tím kvalitnější kávová zrna, platí pouze v oblastech poblíž rovníku. V zemích, které jsou od rovníku dále, bude stejně kvalitní káva pěstována v nižších oblastech, aby došlo k dodržení ideálního rozmezí teplot. Není tedy třeba 3000 m.n.m., aby kávovník dozrával pomalu a mohl se tak plně rozvinout jeho potenciál. Ideální rozpětí teplot je 17 – 24°C, při teplotách nižších nebo naopak vyšších se kávovníkům daří hůře. Nabízí se tedy, aby byla informace o nadmořské výšce zaměněna za informaci o teplotě. To bohužel není úplně možné, protože jde o údaj, který se samozřejmě mění nejen v krátkodobých časových horizontech, al i dlouhodobě vinou změn klimatu.

S nadmořskou výškou souvisí ještě jedna proměnná kromě chuti, a to hustota zrn. Tento údaj používají především pražiči. Pro ně jde o jeden z nejdůležitějších parametrů vůbec. Zde platí – vyšší hustota a těžší zrno, vyšší kvalita. Kávová zrna, která rostou v nižších polohách v kombinaci s vyššími teplotami, rostou a zrají rychleji, a mají tak uvnitř množství vzduchových kapes, které proces pražení dosti komplikují. U zrn rostoucích ve výše položených polohách a nižších teplotách k tomuto jevu dochází výrazně méně, a praží se tudíž nejen rychleji, ale především rovnoměrně, což je klíčové.

Závěrem se tedy dá říct, že jde o informaci skutečně důležitou, nicméně je nutné ji brát vždy jako celek společně se zeměpisnou délkou nebo klimatickými podmínkami země, kde káva rostla. Pití kávy má tedy nejen blahodárný účinek na naši pozornost a chuťové pohárky, ale pomáhá nám rozšířit si i kulturní a zeměpisné obzory.

Kliknutím zvětšíte/zmenšíte fotku, prohlížejte šipkami nebo prstem

<
>


Schodová 6
602 00 Brno
Česká Republika




© coffea.earth s.r.o. 2021
IČO: 07421109 - DIČ: CZ07421109