Význam zastínění farmy
Aby mohla být káva považována za výběrovou, musí splňovat hned několik kritérii. Jedním z nich je i transparentní původ. Pro spotřebitele by neměl být problém se dozvědět informace o odrůdě, farmáři a jeho plantáži, zpracování nebo pražírně. Možná si myslíte, že je informací na kávových etiketách už přespříliš. Přesto je zde ještě jedna informace, která by rozhodně neměla ujít vaší pozornosti a tou je zastínění plantáže.

K tomu aby mohl plně vyniknout unikátní potenciál kávových zrn, potřebují kávovníky specifické podmínky pro svůj vývoj. Jestli je ale něco, co jejich růst zase tolik neovlivňuje, pak je to množství světla, které na ně dopadá. 25% plantáží na světě jsou úplně zastíněny, 35% jsou zastíněny jen částečně a na 40% z nich byste stín hledali marně. Nabízí se tedy otázka: pokud je stinnost faktorem, který téměř neovlivňuje růst kávovníků, proč je tento údaj vlastně tak důležitý?

Přestože žijeme v době, ve které dochází ke zpomalování odlesňování, nemění to nic na škodách, která byly napáchány už v minulosti. K problematice deforestace bychom rozhodně neměli zůstat slepí a doufat, že jde o problém někoho jiného. Konkrétně v tropických a subtropických oblastech, místech kde se kávovníkům daří nejvíce, se dopad tohoto jevu projevuje ještě jasněji. Půda je v těchto lokalitách velice chudá na živiny a ty co se ní vyskytují, jsou vázány převážně na jiné rostliny. Mezi další problémy, které jsou způsobeny tímto chováním, patří vysoká eroze půdy, snížení schopnosti krajiny zadržovat vodu a dramatické snížení biodiverzity.

Proto je agrolesnictví rozhodně jednou z důležitých cest, které mohou tuto situaci pomoci zlepšit. Tímto jednáním nejde jen o pomoc životnímu prostředí. Zalesněním zemědělských ploch získávají i samotní farmáři výhody pro své podnikání a výslednou úrodu. Podívejme se nejprve ale na různé stupně zastínění farmy:

Typ farmy Schéma Popis
Divoký výskyt
Přirozený les Káva je občas sbírána z divokých stromů v jejch původní pralesní domovině. Tato praktika je extrémně vzácná a lze ji nalézt v podstatě pouze v jihozápadní a jihovýchodní Etiopii. Úroda je opravdu malá a tento typ pěstování je ceněn díky tomu, že jde o skutečně nejtradičnější kávu, jak v přístupu, tak v genetice a chuti.
Úplně zastíněné
Tradiční rustikální Kávovníky se vysadí jako náhrada přirozeného podrostu pralesa. Tento typ je vzácný, ale docela běžný u drobných farmářů v Etiopii. Úroda je stále relativně nízká a tento typ je ceněn především pro ekologický přesah tohoto způsobu pěstování.
Tradiční polykultura Kávovníky jsou přirozeně zastíněny velkými lesními nebo ovocnými stromy, které jsou vybrány z místních přirozeně se vyskytujících druhů.
Polozastíněné
Komerční polykultura Zde je všechna přirozená vegetace odstraněna a nahrazena kávovníky a přistíněna speciálně zvolenými stromy, dle dále zmiňovaných kritérií. To neznamená, že tento způsob není ekologický, ale tento typ farmy už je stoprocentně pod kontrolou člověka. Zastínění je pouze částečné, což se zdá být nejefektivnějším způsobem pro pěstování kávy.
Zastíněná monokultura Úroveň zastínění je zde ještě nižší. V podstatě jde o jednolité pole kávovníků, které je tu a tam přerušeno vysokých stromem. Bohužel tyto stromy již netvoří dostatečně hustý vegetační pokryv a nepřináší ekosystému moc výhod. Tato produkce je obzvláště typická pro velké producenty z bývalých koloniálních zemí.
Nezastíněné
Členitá monokultura Členité monokultury jsou kávové sady bez stínění a míchání s jinými dřevinami, ale jsou členěny na menší celky. Mezery tvoří remízky s přirozenou vegetací, které slouží jako biokoridory, chrání proti erozi a podobně. Je to častý způsob pěstování v rozvinutějších pěstitelských zemích jako např. v Brazílii. Mohou být velice ohleduplné k životnímu prostředí, což ale silně závisí na hustotě členění celku.
Nezastíněná monokultura Monokultury sestávají čistě z kávovníků bez jakékoliv další vegetace. Výnosy jsou nejvyšší, ale částečně na úkor kvality. Absence stínění způsobuje vyšší nároky na údržbu stromů. Vliv na životní prostředí je silně negativní.
Výhody
Benefity lze rozdělit do dvou kategorií a to podle toho, zda přinášejí užitek jen farmáři, nebo životnímu prostředí. Nejprve se blíže podíváme na život farmáře. Ten je finančně závislý na zisku z jedné až dvou sklizní za rok. Záleží, zda je náš modelový farmář Etiopan nebo Kolumbijec. Pro začátek by přechod ze slunných plantáží k těm částečně zastíněným pro něj mohl znamenat další příjem. Jak? Může si vybrat, které stromy budou poskytovat stín jeho kávovníkům, proč si tedy nevybrat ovocné stromy a rozšířit tak své portfolio produktů. Další možnosti je stromové včelařství, kde včely nejen produkují med, ale také pomáhají s opylováním stromů. Jak už bylo zmíněno, v půdě není dostatek živin. Vysázení další zeleně půdu nejen obohatí, ale sníží i farmářovy náklady na hnojení.

Když se vrátíme ke strachu, že stín sníží výnosnost, není tomu úplně tak. Pokud se podíváme jen na jednu sklizeň, je to možné. Pokud se na problematiku podíváme z dlouhodobého hlediska, alespoň částečně zastíněné kávovníky mají mnohem delší životnost než ty, které jsou po celý svůj životní cyklus vystaveny přímému slunci a povětrnostním vlivům. Dalším přínosem je delší dozrávání plodů. Ty jsou potom větší, chuťově bohatší a vynesou vyšší cenu na trhu. A v neposlední řadě poskytují útočiště pro další živočichy. Možná se to na první pohled úplně nezdá jako výhra pro farmáře, ale opak je pravdou. Příkladem mohou být ptáci živící se škůdci, kteří mohou snížit výnos plantáže mnohem více než stín z pár stromů.

Tímto plynule přecházíme k těm globálnějším výhodám tohoto způsobu pěstování kávy. Nejen ptáci, včely, ale hmyz nebo drobní savci mohou najít útočiště v korunách stromů. Tím dochází k zachování a podpoře biodiverzity. Vysázení stromů na plantážích má také významný dopad na migraci zvířat. Vykácením vznikají malé ostrůvky, ve kterých zvířata jen přežívají a bez možnosti migrace jsou nakonec odsouzena zemřít. Poslední bod, který stojí rozhodně za zmínku, je schopnost stromů snižovat množství uhlíku v atmosféře a tím napomáhají ke zmírnění klimatických změn.

Koneckonců, korunovému patru tropických deštných lesů se právem říká “klenoty planety Země”. Kolem 50% všech živých druhů naší planety jsou obyvateli tropických deštných lesů, z nichž většina přebývá v korunovém patře. Na kávě je krásné to, že je možné ji pěstovat tak, aniž bychom ubližovali ekosystémům a ničili přirozené prostředí pro nespočet druhů.
“Na světě čeká na své objevení ještě jeden kontinent, ne na povrchu, ale nějakých 50 metrů nad ním, rozpínající se po tisících čtverečních kilometrů korun deštných pralesů.”
- William Beebe, 1917
Výhod bylo zmíněno několik, ale jak je to se zápory? Pravdou zůstává, že výnosnost čistě slunných plantáží je skutečně vyšší. Na stranu druhou, kvalita stojí na straně plodů, které rostou v částečném stínu. Rozhodnutí tedy zůstává v rukou farmáře. Ten se musí rozhodnout, co od své sklizně čeká a komu ji chce prodat. Na základě toho, pak vybrat ten nejvhodnější typ pěstování, který povede k jeho vytčenému cíli. Proč bychom se tedy o tuto informaci měli zajímat, když nejsme farmáři? Protože samotnou koupí kávy si nekupujeme jen několik kávových zrnek, ale stáváme se součástí celého příběhu, který za nimi stojí. Je to příběh o spoustě nejen lidí, kteří do něj vložili kus sebe. Neměli bychom k tomu být lhostejní. A aby si stejně lahodný šálek kávy po ránu mohli vychutnat i další po nás, je třeba se zajímat.


Schodová 6
602 00 Brno
Česká Republika




© coffea.earth s.r.o. 2021
IČO: 07421109 - DIČ: CZ07421109