Historie pěstování kávy ve Rwandě je sice krátká, ale bohatá. Rwandská království mají
tradici delší než tisíc let a přestože byla Rwanda “přidělena” Německu na Berlínské konferenci již v roce 1884, první běloch vstoupil na její území až o deset let později. Produkci kávy zavedli až Belgičané
kolem roku 1933. Pěstování kávy nebylo svobodným povoláním, ale povinností - kávovníky musely zabírat 25% půdy. Kávu vykupoval stát, ale pěstitelé mu navíc museli platit exportní clo.
Po
vyhlášení nezávislé Rwandské republiky v roce 1961 nedošlo ke změně, otěže pouze přejali noví místní funkcionáři. Pěstování kávy dále upadalo z již tak mizerného stavu za časů koloniálního područí.
Uvolnění přišlo ale narozdíl od většiny afrických zemí
nečekaně brzo, a to už ke konci devadesátých let. Vláda svižně zareagovala na dynamiku trhu s výběrovou kávou, zrušila státní monopol, umožnila
přímý obchod pěstitelů a nákupčích a uzavřela přístup na trh zbytečným překupníkům.
Tyto radikální změny vedly ve Rwandě ke
stabilnímu růstu jak kvality a ceny kávy, tak celkové společenské stability, která z velké části na kávě stojí. Díky nespravedlnostem z období kolonialismu dlouhou dobu nebylo pití kávy ve Rwandě běžné, protože ho měli lidé podvědomě spojené s pokořením svého národa.
Nyní jsou na svou kávu právem hrdí.
Díky liberalizaci a globalizaci světa navíc Rwandě postupně odpadávají jednotlivé překážky, které pramení z její nepříznivé vnitrozemské polohy. Internet a rychlé kurýrní služby umožňují
efektivní komunikaci s nákupčími, zatímco celní unie Východoafrické komunity
výrazně zjednodušila přepravu kávy do přístavu v
Dar es Salaamu.
Nejenže Rwanda už mnoho let příjemně překvapuje, ale dá se od ní jistě ještě mnoho očekávat do budoucna!