Etické a odpovědné podnikání? Co to vlastně znamená? Není to jen prázdná fráze?
PRO NÁS NE! Naše podnikání stojí na třech pilířích, bez kterých pro nás není možné začít spolupráci s pěstitelem:
  • ekologicky udržitelný způsob pěstování
  • pozitivní společenský dopad
  • vysoká a stabilní kvalita kávy
O těchto třech aspektech se dočtete více v jednotlivých článcích. Ani jeden z nich by ale nebyl možný bez základního kamene veškerého zdravého a udržitelného obchodu s třetím světem. Tímto základním kamenem je vzájemná důvěra. Ta se manifestuje ve transparentní vlastnické struktuře a ochotě ke dlouhodobé spolupráci.
Abychom vám mohli vysvětlit, jak se nakupuje káva zodpovědně, musíme nejdříve objasnit, jaké jsou největší nedostatky kávového světa. Největším problémem současného mezinárodního obchodu je kromě monopolizace také tzv. informační asymetrie. To je situace, kdy jedna strana těží z lepšího přístupu k informacím a trhům a díky nevědomosti druhé strany s ní může manipulovat. Všimněte si například, kolik dovozců kávy má prodejní ceny svých káv veřejně dostupné na webu. Skutečné ceny jsou skryté jak laické veřejnosti, která si nemůže ověřit svědomitost přístupu dovozce, tak pěstitelům, kteří vesměs netuší, jakou marži si dovozci na kávu přiráží.
Jak konkrétně se informační asymetrie a monopolizace projevují v kávovém světě? Globální kávový trh je čím dál více konsolidovaný. Spousta společností ovládá kávový řetězec od samotného počátku - vlastní samotné farmy či stanice a určuje výplatu farmářům - až po prodej pražené kávy ve spotřebitelských zemích, kde stanovuje koncovou cenu. Celý tento řetězec je ale vždy skrytý za komplikovanou a neprůhlednou vlastnickou strukturou, ze které není tato realita patrná. V praxi to znamená, že pěstitelé často nedisponují žádnými informacemi, na základě kterých by byli schopni posoudit své současné životní podmínky a snažit se je zlepšit. Pokud se o to přesto pokusí, nastupuje problém monopolizace. Družstva a farmy jsou často závislé na jediném nákupčím. Ten zároveň vlastní nespočet dalších družstev či farem ve stejné zemi. Pokud tedy například jedno družstvo stávkuje za lepší podmínky, není pro nákupčího problém jednoduše žádnou kávu od daného pěstitele nekoupit a totálně ho ekonomicky položit. V případě, že se dokáže zkoordinovat k vyjednávání více pěstitelů nebo dokonce všichni v jedné zemi, vstupuje do hry nadnárodní monopol. Pro velké nákupčí totiž není problém v jednom roce úplně pozastavit výkup skokově zdražené kávy v dané zemi, a přesunout se dočasně do jiné, kde žádné “problémy” s požadavky pěstitelů nejsou. To pochopitelně vytváří bludný kruh.
Můžu s tím něco udělat? ROZHODNĚ ANO! Řešení je nepředstavitelně jednoduché - stačí nakupovat kávu od společností, které budují se svými pěstiteli dlouhodobě pozitivní vztahy založené na vzájemné důvěře. Mohou tak společně postupně zlepšovat podmínky pěstitelů k oboustranné spokojenosti. Pokud například zasáhne ekonomická krize nebo nepříznivé počasí, mohou společně hledat cestu ven. Takový pěstitel zároveň není závislý na jednom dodavateli, ale svůj odbyt má diverzifikovaný mezi různé typy nákupčích a různé světové trhy. To mu umožňuje reagovat pružně na problémy s produkcí i poptávkou a zároveň si vyjednávat čím dál lepší podmínky, jelikož je v tomto způsobu obchodu prostor pro konkurenci. Proto kupujeme kávu zásadně a pouze od pěstitelů, kteří mají sídlo ve své zemi původu. Narodili se tam, vyrůstali tam a žijí tam se svými rodinami. Zodpovídají se svým krajanům, ne nadnárodním korporacím se sídlem v lepším případě ve Švýcarsku, v horším na Kajmanských ostrovech. Platí daně v rámci své domovské země a v jejich laboratořích a kancelářích sedí místní lidé.
Zalesňování krajiny i kvalita kávy přichází samy. Nejzajímavější na tomto celém procesu je to, že často skloňované problémy jako deforestace a jiné negativní dopady na životní prostředí, či kvalita produkce a její vyrovnanost v průběhu let, se řeší v podstatě samy. Je totiž v zájmu samotných pěstitelů se vzdělávat a zlepšovat své postupy tak, aby dostály požadavkům svých nákupčích, kteří se naopak zodpovídají čím dál vyšším nárokům spotřebitelů v koncových zemích. Například káva pěstovaná v zalesněných polykulturních ekosystémech se spotřebitelům prodává lépe. Dovozce takovou kávu proto po svém pěstiteli poptává, a když takovou kávu poptají nezávisle na sobě společnost třeba z Česka, Kanady a Jižní Koreje, pěstitel okamžitě začne sázet stromy, protože se mu to jednoduše vyplatí. Stejně tak nemá důvod šidit kvalitu či se na ní snažit ušetřit, protože nechce přijít o své stálé odběratele, kteří mu platí ceny výrazně vyšší, než je tržní či burzovní průměr.
Zní to jako klišé, ale nejkratší cesta k lepší budoucnosti vede skrze vaše vlastní peněženky. Všichni se můžeme přesvědčit, jaké výsledky přináší politický tlak na brazilskou vládu a korporace, aby přestaly s odlesňováním amazonského pralesa. Naproti tomu k znovuzalesnění téměř 20% plochy brazilského státu Minas Gerais, které pokrývají kávové plantáže, by stačilo, abychom všichni začali nakupovat pouze takovou brazilskou kávu, která je pěstována v zástinu.
To není až tak přehnaný požadavek, nemyslíte?

Schodová 6
602 00 Brno
Česká Republika




© coffea.earth s.r.o. 2021
IČO: 07421109 - DIČ: CZ07421109